Vyberte příkladovou domácnost

Samoživitelka s 8letým dítětem v nájmu ve Zlíně

Samoživitelka s dítětem nad 7 let nespadá mezi zranitelné domácnosti. U této skupiny DSSP výrazně snižuje stropy pro uznatelné náklady na bydlení a negativně na ni dopadá i snížení částky na děti. Pracovní bonus to přitom nekompenzuje. DSSP oproti současnost prohlubuje situaci chudoby. Pokud by měla mladší dítě, situace by byla opačná.

Samoživitelka v insolvenci s 8letým dítětem v nájmu ve Zlíně

Příklad ukazuje, že pro menší domácnost v insolvenci/s exekucemi, která je odkázaná na komerční nájem, není možné z legálního příjmu pokrýt i základní potřeby. Již velmi špatná situace v současnosti se s DSSP dále prohloubí. Zvlášť podstatný je graf, který ukazuje, že při navýšení příjmu domácnosti ze zaměstnání bude její celkový příjem klesat.

Samoživitelka s 2letým dítětem a rodičovskou v nájmu ve Zlíně

Samoživitelka s dítětem do 7 let spadá mezi zranitelné domácnosti, dochází zde ke zvýšení uznatelných nákladů na bydlení. Rodičovský příspěvek, před kterým byla mateřská, se započítává do pracovního příjmu, domácnost tedy dosahuje i na pracovní bonus. Pokud by nárok na mateřskou nevznikl (např. U ženy, které měla dítě po studiu nebo většiny OSVČ), nevznikne ani nárok na pracovní bonus.

Samoživitelka pečující o 17letého mladistvého v nájmu ve Zlíně

Pečující osoba spadá mezi zranitelné skupiny. U DSSP se její situace zlepší díky vyšším stropům pro uznatelné náklady na bydlení, zaplatí tak i byt s výtahem. Zároveň vzroste i složka živobytí, protože dojde k navýšení částky životního minima. U výpočtu složky na živobytí nebudou oproti současnosti dávky na děti vstupovat do výpočtu jako příjem. Příklad dobře ilustruje zacílení/navýšení podpory u nejvíce/viditelně zranitelných skupin. Oproti ostatním příkladům se domácnost dostane i ze situace chudoby.

2 rodiče a 2 děti do 6 let, první dospělý pracuje ve skladu, druhý na rodičovské, v nájmu v Liberci

Na tomto případě je vidět, že podpora bydlení a dětí je u nové DSSP nižší než v současnosti, ale celkově nízký příjem domácnosti je kompenzován pracovním bonusem. Důležitý graf, který ukazuje, že - kvůli rychlé ztrátě nároku na dávky - s vyšším příjmem ze zaměstnání jedné osoby téměř neroste částka, kterou bude mít domácnost k dispozici. Příklad dobře ilustruje zacílení podpory na velmi chudé domácnosti.

2 rodiče a 2 děti do 6 let, oba dospělí pracují, v nájmu v Liberci

I přesto, že oba rodiče mají nízké mzdy a domácnost je stále v situaci chudoby, jakmile jsou v domácnosti dva pracující na plný úvazek, velmi rychle dochází ke snížení podpory. Oproti rodičovské (předchozí příklad) přinese nástup 2. osoby do zaměstnání (s nímž jsou spojeny další výdaje - hlídání děti, dojížďka, stravování) jen relativně malý rozdíl ve finanční situaci domácnosti. I tento případ ukazuje efekty zacílení DSSP na nejchudší.

2 dospělí a 2 děti do 6 let, oba dospělí pracují a mají exekuce, v nájmu v Liberci

U lidí s nízkými příjmy jsou častější tzv. patchwork rodiny - např. situace, kdy partner ženy není otec dětí. Pro systém dávek je takováto rodina posuzována společně, v systému exekucí (nezabavitelná částka) ovšem není vyživovací odpovědnost zohledněna. Se snížením dávek u DSSP se rodina, pokud by měla jen légální příjmy, dostane pod částku pro pokrytí základních potřeb.

Pouze žena a 2 děti nad 7 let, v nájmu v Liberci

V situaci, kdy by si žena z předchozích příkladů po rozvodu našla o několik tisíc korun lépe placené zaměstnání, a zároveň dostávala výživné. V takové situaci na tom bude finančně hůře než v současnosti. Zároveň, jak je vidět na grafu, platí, že s vyšším příjmem z práce se její reziduální příjem nebude moc měnit. Lépe by na tom podle nové DSSP byla, kdyby měla příjem těsně nad minimální mzdou a zejména pak kdyby nedostávala výživné - v obou případech bude mít vyšší pracovní bonus. Její situace se také zlepší pokud bude mít alespoň jedno dítě do 7 let.

Senior/ka s nižším důchodem bez jiného příjmu, v Praze v městském bytě

Domácnosti starobních důchodců (nebo seniorů nad 68 let) spadají mezi zranitelné domácnosti, DSSP u nich obvykle podporu zvyšuje. Ve sledovaném případě, kdy se podařilo získat obecní byt, je malý pokles podpory způsoben tím, že náklady na energie jsou téměř totožné s energetickým paušálem, a zejména pak změnou výpočtu složky bydlení. U DSSP se počítá, že domácnost má z příjmu nad dvojnásobek životního minima dávat 40% na bydlení (oproti 30% dnes).

Senior/ka s exekucemi a nižším důchodem, práce na dohodu, nájem v Praze

Příklad zachycuje situaci, kdy seniorka nedosáhne na obecní nebo sociální byt a je odkázána na levnější komerční nájem (malý byt bez výtahu). V grafu je vidět, že již podle staré dávky vyšší příjem nepřinášel reálnou finanční změnu situace domácnosti, což souvisí s kombinovaným efektem nízké nezabavitelné částky pro jednotlivce v poměru k cenám komerčního bydlení a poklesu nároku na dávky. V novém dávkovém systému nebude možnost navýšit legálně příjem ani nad hranici částky nezbytné k pokrytí základních potřeb.

Senior/ka s nižším důchodem, vlastní dům v obci s vysokými náklady za energie

Příklad ukazuje, že - narozdíl od dosavadního Příspěvku na bydlení - nová DSSP (složka bydlení) není stavěna jako nástroj, který může nabízet podporu nízkopříjmovým domácnostem, které bydlí ve vlastním, ale čelí vysokým nákladům na energie. Jde o efekt nově zavedených oddělených výpočtů nájmu a energií, kde se náklady na energie u osob s příjem nad 1.43 životního minima počítají paušálem, neodvisle od skutečných cen, a toho, že se vlastnický paušál odvíjí od velikosti obce.

Seniorka s nižším důchodem a partnerem, v nájmu v Praze

V případě dvou nízkopříjmových důchodců (důchod na úrovni dolních 30% ženy/muži) je vidět efekt navýšení limitů pro výpočet částky na bydlení u zranitelných osob u DSSP, který domácnosti umožní snáze pokrýt náklady v běžné komerčním nájmu. Opět ukazuje, že nová dávka obvykle zlepšuje situaci u tzv. zranitelných domácností.

Pracovník/ice na Úřadu práce, nájem v Hradci Králové

Na pracující domácnosti jednotlivců, kteří jsou ohroženy rostoucími cenami komerčního nájmu, dopadá reforma nejsilněji. Vzhledem k nízkému životnímu minimu tyto domácnosti velmi rychle ztrácí nárok na pracovní bonus. Zároveň je u nich výrazně snížena složka bydlení v důsledku snížení stropů na nájemné u tzv. nezranitelných skupin a zavedení kategorie jednotlivců. Pracující jednotlivec bydlící v malém bytě bez výtahu se oproti současnosti propadne s novou DSSP několik tisíc pod hranici chudoby.

Pracovník/ice na Úřadu práce, 2 lůžkový pokoj na ubytovně v Hradci Králové

V současnosti je možné na ubytovnu vyplácet jen doplatek na bydlení (pomoc v hmotné nouzi), a tedy pracující jedinec na ubytovně s příjmy nad životním minimem ztrácí nárok na dávky bydlení. Naopak složka bydlení u DSSP na ubytovny vyplácet lze. Na rozdíl od bydlení v bytě se ve sdíleném pokoji na ubytovně jedinec dostane nad hranici chudoby.

Pracovník/ice na Úřadu práce, s exekucemi, nájem v Hradci Králové

Podobně jako i jiných příkladů, exekuce (insolvence) výrazně zhoršují příjmovou situaci. Již v současném systému je velmi obtížné si pouze s legálním příjmem udržet bydlení. S DSSP jedinec s exekucemi nebude mít legálně šanci pokrýt ani základní potřeby. Jak ukazuje graf, v obou dávkových systémech (starém i novém) navýšení příjmu ze zaměstnání situaci nezlepší, naopak.

Nezaměstaný jednotlivec, nájem v Hradci Králové

V tomto případě je snížení podpory je způsobeno nižšími uznatelnými náklady na bydlení pro nezranitelné skupiny a absencí nároku na pracovní bonus. S DSSP se jedinec z předchozích příkladů při ztrátě zaměstnání ihned dostane několik tisíc pod hranici částky potřebné pro pokrytí základních potřeb. V podobné nebo horší situaci budou například lidé, kteří čekají na posouzení invalidity (pokud nebudou mít celý měsíc nemocenskou) nebo klienti housing first projektů.