Co a jak počítá?

Kalkulačka (simulační model) zachycuje vzájemné působení dávkového systému, systému zdanění a exekučních a insolvenčních srážek na celkové příjmy domácnosti.

1. Umožňuje modelovat dopady změn výše příjmu na finanční situaci domácnosti.
2. Umožňuje zachycovat dopady změn ve složení příjmů na finanční situaci domácností.
3. Umožňuje modelovat dopady změn nákladů a jiných faktorů (složení domácnosti) na její finanční situaci.

Kalkulačka zobrazuje výpočet finanční situace a nároků konkrétní domácnosti (dle zadání) prostřednictvím tabulky. V grafech je možné zobrazit dopad změny příjmu 1. dospělé osoby na celkový příjem domácnosti a jeho složení.

Při sdílení odkazu v momentě, kdy máte zadaný příklad s konkrétními vyplněnými hodnotami, budou tyto hodnoty při sdílení zachovány.

Co je a není zahrnuto?

Do výpočtů jsou zahrnuty pravidelně (měsíčně) vyplácené nepojistné dávky, daně a exekuční a insolvenční srážky, tedy položky, které se promítají měsíčně do příjmu domácnosti. Konkrétně jde o následující:

• Příjmově testované dávky – ve variantě Současná situace:
  • Dávky státní sociální podpory (SSP): Příspěvek na bydlení, Přídavek na dítě
  • Dávky pomoci v hmotné nouzi (HN): Doplatek na bydlení, Příspěvek na živobytí
• Příjmově testované dávky – ve variantě Situace po reformě dávek:
  • Dávka DSSP (složka živobytí, složka bydlení, bonus na dítě, pracovní bonus)
• Danění příjmu ze zaměstnání (HP, DPP, DPČ): sleva na poplatníka, sleva na invaliditu, pro držitele průkazu ZTP/P, daňové zvýhodnění na děti (děti držitele průkazu ZTP/P), progresivní daň
• Exekuční srážky z příjmu (přednostní a nepřednostní exekuce), srážky při insolvenci

Kalkulačka počítá s příjmy za aktuální (zadávaný) měsíc, řada dávek je nicméně v praxi počítána podle příjmu za předcházející období (nejčastěji 3 měsíce). Toto je v současném nastavení zvlášť podstatné u Příspěvku na bydlení.

V kalkulačce nejsou zahrnuty jednorázově vyplácené dávky , na které může vznikat nárok na základě mimořádných událostí (například mimořádná okamžitá pomoc, porodné, pohřebné aj.). Také nejsou zahrnuty daňové slevy, které jsou vypláceny při ročním zúčtování daní, z nichž v současném nastavení (jaro 2025) je nejdůležitější sleva na manžela/manželku. Dále v modelu není možnost pracovat s příjmy OSVČ, a to vzhledem k odlišnému způsobu započítávání do systému dávek (pracuje se zde s fikcí příjmu/průměrnými přiznanými příjmy za předchozí rok), odlišnému způsobu danění (individuálně nastavované varianty) a strategií a mechanismů u exekučních/insolvenčních srážek. Není také zahrnuto snižování dávek kvůli školní docházce dětí.

U výpočtů nové dávky státní sociální pomoci (DSSP) nejsou do modelu zahrnuty majetkové testy. Na novou dávku totiž nemají nárok domácnosti, které mají vyšší úspory (nad 200 tisíc na 1. osobu, 50 tisíc na každou další, celkově nad 400 tisíc na domácnost) nebo vlastní více nemovitostí nebo více než jedno auto na dospělou osobu, s určitými výjimkami (§ 17 zákona).

V kalkulačce se počítá s tím, že domácnost čerpá všechny dávky, na které má nárok – a to i přesto, že dlouhodobě v Česku dávky čerpá jen menší část domácností s nárokem (kvůli neznalosti, administrativní a časové náročnosti, stigmatu, atd.).

Výpočty zahrnují stav k 1. 5. 2025, s určitými zjednodušeními: Pro výpočet dávky DSSP je počítáno s navýšeným životním minimem, které bylo schváleno společně s reformou sociálních dávek. U výpočtu nezabavitelné částky pro exekuce a insolvence je u obou variant výpočtu počítáno se stávajícími normativními náklady a stávajícím životním minimem.

Jak vyhodnocujeme finanční situaci domácnosti?

Nově schválená dávka státní sociální pomoci (DSSP) má sloučit dávky, které dosud spadaly pod dva odlišné systémy. Jednalo se o systém pomoci v hmotné nouzi (HN), který byl původně konstruován jako dočasná podpora pro lidi s velmi nízkými/nulovými příjmy, a měl být spojen se sociální podporou, která umožní změnu situace příjemců. Druhý byl systém státní sociální podpory (SSP)cílený na dlouhodobou podporu nízkopříjmových pracujících a rodin s dětmi. V něm mělo jít spíše o stabilizaci finanční situace těchto domácností. DSSP by měla nově plnit funkci dočasné ochrany i dlouhodobé stabilizace.

Prostřednictvím naší kalkulačky je proto možné porovnat, zda domácnost bude mít příjem pro krátkodobé přežití, i zda bude schopná s příjmem vycházet dlouhodobě. Indikátory, které využíváme, byly použity i pro analýzu dopadů připravované dávkové reformy z ledna 2025. Jde o následující parametry:

• Ohrožení ztrátou bydlení je počítáno skrze podíl příjmu, které domácnost vydává na bydlení. Nad 40 % příjmu vydávaného na bydlení mluvíme o ohrožení nadměrnými výdaji, u více než 50 % příjmu o ohrožení ztrátou bydlení. Vysoký podíl nákladů na bydlení na příjmech je považován za rizikový při zhoršení příjmové situace domácnosti, změnách v příjmech a výdajích (ztráta práce, dlouhodobá nemoc, nečekaný vysoký výdaj aj.).
• Pokrytí základních potřeb: srovnání příjmu po zaplacení nákladů na bydlení s částkou, která má sloužit na dočasné pokrytí základní potřeb. Výše částky vychází z doporučené hodnoty životního minima pro systém pomoci v hmotné nouzi spočítané VUPSV pro rok 2021, jejíž jednotlivé položky jsme aktualizovali o inflaci za období 2022 až 3/2025. Do této částky nejsou zahrnuty například volnočasové nebo školní aktivity dětí, dlouhodobé spotřeba (rozbité spotřebiče), úspory aj. Využitá hodnota lépe zohledňuje zvyšující se náklady na život, než oficiální životní minimum, které je stanoveno arbitrárně vládou.
• Situace chudoby: srovnání příjmu domácnosti po zaplacení nákladů na bydlení s 60 % toho, co běžně zůstává domácnostem v Česku. Domácnost není v situaci chudoby, pokud dosáhne po zaplacení nákladů na bydlení (reziduální příjem) na 60 % mediánu reziduálního příjmu domácnosti v Česku (hranice chudoby). Příjmy pod touto hranicí indikují, že domácnost po finanční stránce velmi obtížně zajišťuje potřeby, které jsou běžné pro život ve společnosti. Přepočet na velikost domácnosti vychází z metodiky OECD (jen u dětí je hranice posunuta vzhledem ke sledovaným kategoriím na 15 let). Reziduální příjem byl použit, protože na rozdíl od hranice chudoby používané v mezinárodních srovnáních, kde se pracuje s příjmy před zaplacením nákladů na bydlení, zachycuje reálnou příjmovou situaci domácnosti.

Několik definic

Kdo je domácnost? Situace všech osob, které jsou zadány do kalkulačky na vstupu, jsou zahrnuty do výpočtu dávek. Těmto osobám ale přitom nemusí vznikat nárok na dávku, nebo nemusí mít vzájemně vyživovací povinnost (to už je možné v kalkulačce podrobněji nastavit). U exekucí je možné nastavit, pokud má jedinec vyživovací povinnost vůču osobám mimo společnou domácnost (zadanou do kalkulačky).

Kdo je zranitelný a kdo pracovně aktivní (DSSP)? U DSSP tzv. zranitelnost domácnosti zásadně ovlivňuje výši podpory, zejména v oblasti bydlení. DSSP oproti současnosti odlišně stanoví stropy na uznatelné náklady na bydlení. Ty se u DSSP sestávají z tzv. normativního nájmu a energetického paušálu. Obě částky (respektive stropy) jsou pro domácnost velmi odlišné podle toho zda je nebo není označena za zranitelnou. Zatímco u vícečetných zranitelných domácností se uznatelné náklady zvyšují, u ostatních skupin dochází k výraznému snížení. Za zranitelnou domácnost je označena jen ta, v níž jsou zranitelní všichni její členové (viz § 7 zákona).

• Zranitelné osoby jsou: osoby starší 68 let / poživatel starobního důchodu / osoba invalidní ve druhém nebo třetím stupni / osoba pobírající dávky nemocenského pojištění z důvodu těhotenství a mateřství / rodič pečující o dítě mladší 4 let věku nebo osamělý rodič pečující o dítě mladší 7 let věku / osoba osobně pečující o dítě ve věku do 10 let závislé na pomoci jiné osoby ve stupni I nebo osoba osobně pečující o osobu závislou na pomoci jiné osoby ve stupni II nebo vyšším, a to pokud v žádosti o příspěvek na péči pro osobu závislou na pomoci jiné osoby byla uvedena nebo po přiznání příspěvku na péči příslušnému orgánu ohlášena jako osoba poskytující pomoc / poživatel příspěvku na péči ve stupni II nebo vyšším / nezaopatřené dítě / vdovy a vdovci krátce po smrti partnera.
• Pracovně aktivní (podrobněji viz § 14 zákona): zaměstnanec pracující alespoň 30 hodin měsíčně, / OSVČ / osoba s nárokem na odměnu pěstouna, dočasně (maximálně dva roky) osoba, která má svěřeno do péče dítě, které má nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte / osoba vedená v evidenci uchazečů o zaměstnání / osoba uznána dočasně práce neschopná, s výjimkou člena domácnosti, který je vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání.

Pokud jedinec není zranitelný, ani pracovně aktivní, nemá nárok na dávku. Domácnost, jejímž je členem, o dávku žádat může, osoba bez nároku nicméně není ve výpočtu zohledněna (tj. např. u čtyřčlenné domácnosti se uznatelné náklady nebo životní minimum počítá, jako by šlo o domácnost tříčlennou). V momentě, kdy je v domácnosti alespoň jeden dospělý, který nemá na dávku nárok (tj. není pracovně aktivní ani zranitelný), nevzniká nárok na bonus na dítě.

Normativní nájem (složka bydlení u DSSP): Výpočet složky bydlení pro DSSP vychází z energetického paušálu (jeho výše je definovaná §32 zákona) a tzv. normativního nájmu. Normativní nájem je stanoven jako součet sedmdesátého pátého percentilu (u zranitelných domácností) nebo pátého decilu (u ostatních domácností) částek, které platili příjemci dávek v bytech v lednu až srpnu předcházejícího roku, a částky určené na úhradu nákladů spojených s užíváním bytu (výše stanovená v §28 a §29 zákona). Vzhledem k omezené dostupnosti dat v době přípravy kalkulačky, kalkulačka pracuje s normativními nájmy dle dat o příjemcích dávek z časového úseku leden-červen 2024.

Exekuce/insolvence: V obou variantách výše základní nezabavitelné částky vychází z nastavení výpočtu nezabavitelné částky platného na jaře 2025 (viz výše).

Zaokrouhlování: U dávek a daní je výpočet zaokrouhlován na celá čísla. U exekucí/insolvencí jsou srážky zaokrouhlovány na haléře.

Zjednodušené pojmy. Některé pojmy jsou zjednodušeny kvůli srozumitelnost: Např. HPP, používáme jako zkratku pro hlavní poměr (ze starší pojmu hlavní pracovní poměr), rodičovskou pro rodičovský příspěvek, mateřskou pro peněžitá pomoc v mateřství.

Konkrétní zjednodušení ve výpočtech dávek, exekucí a danění, a jak s nimi pracovat

SSP - Příspěvek na bydlení: Výpočet dávky zohledňuje a) průměrný příjem za předcházející kvartál, do příjmu se započítávají například vrácené zálohy na energie a b) skutečně uhrazené náklady na bydlení → V kalkulačce zjednodušeno na aktuální příjem a skutečné aktuální náklady. Níže popisujeme některé specifické situace (a jejich řešení):

• V kvartálu, který je hodnocen pro posouzení nároku na dávku, byla zaplacena jen část nájmu (záloh na energie) → Sečtěte skutečně zaplacené náklady na bydlení a vložte z nich ⅓ (tj. měsíční průměr skutečně zaplacených nákladů)
• Pokud žádá o dávku osoba, které předtím nebydlela v bytě/není s to prokázat náklady na bydlení (typicky v rámci projektů, které zabydlují osoby bez přístřeší), v 1. kvartálu je dávka zastropována 80 % normativu. → V kalkulačce toto není zahrnuto. U domácnosti, která není v hmotné nouzi je možné tuto situaci simulovat tím, že vložíte nikoliv skutečné, ale maximální uznatelné náklady na bydlení. / U domácnosti, která je v hmotné nouzi, vložte celou částku. V praxi bude pravděpodobně část dávky doplácena přes doplatek na bydlení.

Nákladů na pevná paliva jsou u PnB počítány samostatně → V kalkulačce není zahrnuto.

U bydlení v nájmu, podnájmu, vlastního a družstevního bydlení je vždy předpoklad, že objekt je kolaudovaný jako byt. Pokud tomu tak není, nárok na Příspěvek na bydlení nevzniká. Doporučujeme v tom případě vyplnit v kategorii “ubytovací zařízení”, kde vznikne jen nárok na Doplatek na bydlení.

SSP - Přídavky na děti: Do přídavků na děti se počítají jen příjmy rodičů (nikoliv celé domácnosti). → V kalkulačce je u jednočlenných domácností s dítětem automaticky počítáno, že je rodičem. U vícečlenných jsou počítáni jako rodiče první dva dospělí. Lze přenastavit v sekci Složení domácnosti.

Dávky pomoci v hmotné nouzi: Pro výpočet uznatelných nákladů na bydlení, které ovlivňují jak výši Příspěvku na živobytí, tak Doplatku na bydlení, se používají jako stropy tzv. ceny v místě obvyklé. Tyto ceny jsou lokálně stanovené/odlišné mezi jednotlivými pracovišti Úřadu práce (postřehy z praxe ukazují, že jsou často nižší než normativní náklady na bydlení) → V kalkulačce se u dávek pomoci v hmotné nouzi místo cen v místě obvyklých pracuje s normativními náklady na bydlení. Na doplatek na bydlení v zobrazené výši v praxi nemusí být nárok.

DSSP - složka bydlení: Při příjmu do 1,43 ŽM jsou u nákladů na pevná paliva počítány samostatně → V kalkulačce není zahrnuto. U bydlení v nájmu, podnájmu, vlastního a družstevního bydlení je vždy předpoklad, že objekt je kolaudovaný jako byt (pokud tomu tak v praxi není, stropy pro uznatelné náklady se snižují, v tom případě doporučujeme bydlení vyplnit jako „ubytovací zařízení“).

DSSP - pracovní bonus: Příjem pro výpočet bonusu zahrnuje příjem ze zaměstnání (HPP, DPP, DPČ), pěstounskou péči a rodičovskou, které předcházela mateřská (na tu obvykle nevzniká nárok matkám, které před narozením dítěte nepracovaly, nebo těm, které studovaly nebo pracovaly jako OSVČ). Podle zákona je možné do příjmu zařadit ještě nemocenskou, ovšem jen pokud byla vyplácena celý měsíc → V kalkulačce není tato možnost zahrnuta.

Typy příjmů: Vyplnění příjmu dle kategorií je podstatné, protože některé typy příjmů vstupují do výpočtu dávek (respektive jejich částí), další do výpočtu exekučních a insolvenčních srážek, přičemž tyto dvě kategorie se ne vždy překrývají. U příjmů z ekonomické aktivity (HPP, DPP, DPČ) vkládejte vždy hrubý příjem. Do kalkulačky v současné podobě lze vložit pouze jeden příjem u každého typu (HPP, DPP, DPČ). Příjmy zahrnuté do kategorie “jiné příjmy” jsou započítány jak do výpočtu dávek (vyjma příjmu pro pracovní bonus), tak do výpočtu exekucí.

Daňové zvýhodnění na děti: Při ročním vyúčtování vzniká jednomu z rodičů nárok na daňové zvýhodnění na děti pokud měl příjem alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy (tj. i pokud byly příjmy v roce rozloženy nerovnoměrně). V kalkulačce pracujeme jen s měsíčním nárokem, zvýhodnění je tedy podmíněné příjmem ve výši poloviny minimální mzdy. Daňové zvýhodnění může uplatnit jen jeden rodič. Pokud je v domácnosti více dětí, je možné, že každý uplatňuje některé z nich. → V kalkulačce je možné vybrat, který rodič čerpá daňové zvýhodnění na děti, nejde ho ale rozdělit mezi oba rodiče. (Možnost výběru se zobrazí až při zadání příjmu 2. dospělého). Výše daňového zvýhodnění je odlišná podle počtu dětí. Zvýhodnění se zvyšuje s každým dítětem → V kalkulačce je výpočet nastaven, aby bylo zvýhodnění čerpáno v maximální výši (ZTP/P jsou počítáni jako poslední)

Exekuční srážky, insolvence: V exekuci mohou být nezaopatřené děti, kterým bylo 18 let (např. středoškolští nebo vysokoškolští studenti). V takovém případě je možné exekučně srážet i z Přídavků na děti. → V kalkulačce není možnost zadat exekuci z nezaopatřených dětí. Ve výpočtu insolvencí není zahrnuta odlišná částka pro zvlášť zranitelné osoby (pozor, jde o jiné kategorie než zranitelnost pro DSSP) .

Jak modelovat podle skutečné situace domácností v Česku?

Existující analýzy

Jako reakce na přípravu dávkové reformy v letech 2024 a 2025 vznikly studie vyhodnocují její možné dopady a poukazující na některé její rizikové efekty:

• 1/2025 SPOT a Platforma pro sociální bydlení Dávková reforma - hlavní problémy a rizika.
• 1/2025 Platforma pro sociální bydlení Jak zmírnit hlavní problémy dávkové reformy?
• 3/2025 PAQ Research Reforma dávek míří do finiše. Ukazujeme dva klíčové problémy, které mohou poslanci ještě opravit
• 10/2024 Platforma pro sociální bydlení Stručné shrnutí hlavních negativních dopadů
• 10/2024 PAQ Research 10 problémů, jejichž řešení rozhodne o úspěchu dávkové reformy
• 9/2024 MPSV Důvodová zpráva (součást legislativního návrhu DSSP)
• 4/2024 PAQ Research Reforma dávek zvyšuje motivaci k legální práci. PAQ navrhuje změny v oddlužení a cenovou mapu bydlení

Jak jsme vybrali příklady?

Příklady pracující se statistickými daty ohledně příjmů a bydlení obyvatel České republiky. Data o nákladech na bydlení najdete v textu níže: data o nájmech vycházejí z Cenové mapy MF, data o velikostech bytů vycházejí z EU-SILC (v modelech pracujeme velikostně se substandardní velikostí bytů na úrovni 25. percentilu za rok 2024), z EU-SILC vychází také data ohledně nákladů na služby energie (pracujeme s 33. percentilem za rok 2024). Data o důchodech vycházejí z výše důchodů na úrovni 3. decilu žen a mužů. Data o příjmech vycházejí z ISPV, konkrétně jde o mzdy v roce 2024 na pozicích Prodavači v prodejnách (1. kvartil), Obsluha vysokozdvižných a jiných vozíků a skladníci (1. decil), Administrativní a podpůrné činnost (1. decil), Prodavači drogistického zboží, kosmetiky (1. kvartil) a z 9. platové třídy s 3 lety praxe (zařazení referentů na Úřadů práce). Podpora v nezaměstnanosti u posledního případu je modelována na 65% předchozího čistého příjmu.

O jak významné příklady jde?

Samoživitelka s dítěte nad 7 let, v nájmu (nezranitelná domácnost): V chudobě se nachází přibližně 70 tisíc samoživitelských domácností, v kterých žije přibližně 180 tisíc lidí, z toho 100 tisíc dětí. Většina (70 %) samoživitelek má jedno dítě, větší část (61 %) samoživitelek má dítě ve věku 8 a více let (EU SILC 2023)

Domácnost 2 dospělí, 2 děti, v nájmu (nezranitelná domácnost): Mezi lety 2018 a 2023 narostl v krajských městech podíl domácností s dětmi do 10 let v nájmu o více než polovinu, ze 31 na 44 % v Praze, v krajských městech z 23% na 39%. V ČR je přibližně 40 tisíc mladých rodin s dítětem do 3 let věku, které žijí v nájmu a jsou nadměrné zatížené náklady na bydlení (dávají na bydlení více než 40 % příjmů).

Osamělá seniorka: Každá druhá osamělá seniorka se nachází v příjmové chudobě, v případě mužů je to každý čtvrtý. Ženy seniorky jsou také podstatně více ohroženy energetickou chudobou (MPSV 2024)

Jednotlivci jsou výrazně zastoupení mezi příjemci sociálních dávek. Podíl jednočlenných domácností nicméně roste i v celé populaci (téměř 36%, SLDB 2021)

Osoby v exekuci a insolvenci: O ekonomické situaci osob v exekucích/insolvencí máme omezená data. V exekucích je přes 630 tisíc osob, oddlužením prochází dalších téměř 100 tisíc osob. I jen jednoduché srovnání těchto čísel s počty nezaměstnaných a počty příjemců dávek ukazuje, že velká část těchto osob nečerpá dávky a pracuje. Vzhledem k nízkým nezabavitelným částkám je zřejmé (a všeobecně tolerované), že jsou částečně odkázání na neformální příjmy. Finanční udržitelnost nástupu do legálního zaměstnání, se se týká zejména dlouhodobě/opakovaně nezaměstnaných (cca 35 tisíc osob v polovině roku 2024, ČSÚ), mezi nimiž je pravděpodobně vysoký podíl osob s exekucemi. Jde o klíčovou cílovou skupinu aktivní politiky zaměstnanosti. Možnost pokrýt dlouhodobé potřeby domácnosti bez nutnosti neformální práce (“na černo”), se týká naprosté většiny osob v exekuci a insolvenci, i přesto že většina dnes dávky nečerpá.

Kolik platí lidé za (nájemní) bydlení?

V Česku roste význam nájemního bydlení, a to zejména pro mladé domácnosti.

• V roce 2024 žilo 25 % domácností v Česku v nájmu, 20 % byli vlastníci s hypotékou, 54 % vlastníci bez hypotéky. Podíl nájemníků stoupl od roku 2020 o 4 p.b. (Eurostat 2025)
• Mezi domácnosti, kde je v čele osoba do 35 let, bylo v roce 2023 v Praze 68% nájemníků, krajských městech 61 % (Brno 51 %, 37 % menší města, EU SILC 2023)
• Zhruba polovina nájemníků (46 %) v České republice má nájemní smlouvu na méně než dva roky, přibližně stejný podíl (45 %) ji má uzavřenu na dobu neurčitou. (MMR 2024)
• V nájmu bydlí častěji lidé s nižšími příjmy (ČSÚ)

Sociální nebo obecní bydlení nepředstavuje v Česku alternativu

• Sociální bydlení představuje pouze přibližně 0,4 % z bytového fondu v ČR, což je jedna z nejnižších hodnot ve vyspělém světě OECD (oproti např. 20 % v Rakousku, 7,6 % v Polsku, 4 % v Maďarsku).
• Každoročně se uvolňují pouze přibližně 4 % obecního bytového fondu, což je asi 6 tisíc bytů, pro celou republiku. V 90 % z 6 258 obcí v Česku se každoročně uvolní méně než 1 obecní byt ročně, v 95 % obcích do 3 bytů ročně.
• Levnější komerční bydlení je mnohdy dostupné pouze v místech, které nenabízejí zdroje pracovních příležitostí či dostatek služeb, tedy v izolovanějších a méně dostupných lokalitách. Pro domácnosti často není možné se stěhovat do menších bytů nebo bytů s levnějšími nájmy.
• Toto je provázeno nedostatkem malých bytů, jejichž počet v Česku neodpovídá nárůstu počtu jednočlenných domácností (SLDB 2021).

(Pokud není uvedeno jinak, data v této a předcházející kapitole vychází z analýzy Platformy pro sociální bydlení/SPOT k dávkové reformě)

Ceny za běžné komerční nájmy

Aktuální data pro jednotlivé obce jsou dostupná na Cenové mapě MF ČR

Běžné náklady za energie

Běžné náklady za služby

Běžná velikost bytu v Česku